- autor Redakce
- 25. 09. 2026
Podle testu Buffer a Tamilore Oladipo neřešíte, zda AI umí hezké obrázky. Řešíte, kdy vám ušetří sociál, moodboard nebo doprovodnou grafiku. Zdroj testoval devět nástrojů na třech zadáních, takže ukazuje praktický rozdíl mezi ilustrací, textem v obraze a věrohodným produktem.
U AI generátorů obrázků často nerozhoduje samotný nástroj, ale to, na co se ptáme a jak přesně. Pro nás je proto důležité číst prompt jako pracovní zadání, ne jako volný popis nálady.
Článek z 28. července 2026 staví test na devíti generátorech a na případech použití, kde nástroje skutečně řeší problém. Z úvodu zároveň plyne, že generátory nenahrazují fotografii, ale vytvářejí vizuály, které sami nedokážeme snadno vyrobit.
Právě proto má pro nás smysl rozlišit ilustrace, produktový pseudo-fotorealismus a typografii. Dobrý prompt drží zadání, text i detail, a tím mění kvalitu výstupu víc než pouhé hledání „lepšího“ modelu.
Před testem autor studoval komunity tvůrců na Redditu, analýzy promptů na Instagramu a průvodce ilustracemi od Envato. Z těchto podkladů vyplynul vzor, který se napříč nástroji opakoval a který nám pomáhá napsat prompt tak, aby výstup seděl účelu.
Na to navazuje praktické pravidlo: začínáme tématem, ne stylem. V další sekci si proto ukážeme, jak prompt stavět, aby měl v praxi oporu v tom, co potřebujeme dostat ven.
První slova promptu nesou největší váhu, proto začínáme tím, co má být na obrázku, ne tím, jak má působit. Z testu vyšlo, že modely reagují lépe, když nejdřív pojmenujeme obsah a teprve potom přidáme styl.
V praxi to pro nás znamená jednoduché pořadí: téma, potom styl. Když začneme stylem, výstup se snáz rozjede k estetice a ztratí přesné zadání. Když začneme obsahem, držíme model u toho, co má skutečně zobrazit.
Proto dává větší smysl formulace typu „Žena sedící u stolu s otevřeným notebookem“ než úvod založený na stylu. Tím připravíme prompt na další krok: jak pro fotorealismus použít jazyk kamery, aniž bychom oslabili samotné téma.
U pseudo-fotorealistických výstupů nám funguje fotografická slovní zásoba lépe než vágní hodnocení. Pojmy jako mělká hloubka ostrosti, záběr z mírného úhlu, měkké světlo zlaté hodiny nebo 35mm filmová fotografie mohou být velmi účinné.
Naopak slova jako krásný nebo vysoce kvalitní zřídka přinesou výsledek, který potřebujeme. Pro nás je důležitá konkrétnost, protože právě ta výrazně formuje výstup a pomáhá držet kontrolovaný produktový vizuál.
Nečekáme tím plnohodnotnou náhradu fotografie. Pro příští krok si proto navážeme na to, jak stejnou přesnost přenést i do barev bez hex kódů.
Většině nástrojů sedí lépe přirozené názvy barev než hex kódy. V testech byla popisná barevná verze přesnější ve většině nástrojů, takže nám dává větší kontrolu nad výstupem i bez technického zápisu.
Hex kódy ale neodkládáme úplně. Podle průvodce Envato dávají smysl pro přesnost značky a některé designové nástroje s nimi pracují lépe než jiné, zejména Recraft. Když si nejsme jistí, začínáme slovy a kód zkoušíme až ve chvíli, kdy řešíme konkrétní paletu značky.
Pro praxi z toho plyne jednoduché pravidlo: nejdřív ověřujeme, jak platforma reaguje na popis barev, a teprve potom saháme po kódech. Tím si udržujeme vyšší šanci na přesný výsledek bez zbytečné technické složitosti.
U ilustrací musíme styl zadat přesněji než u běžného vizuálu. Bez toho nástroj často sklouzne k fotorealismu nebo k generickému plochému stylu, což nám rozbije zamýšlené použití.
V testu fungovalo lépe zadání postavené na ručně kresleném doodle, světle modrém inkoustu, jednobarevnosti a obrysové kresbě. Tím jsme výstup přiblížili představě autora.
Pro ilustrace proto mluvíme o konkrétních technikách, jako je inkové hatching, bloky akvarelu, ploché vektorové tvary, tečkované stínování nebo gestikulativní linky. Podle Envato právě takové ukotvení pomáhá držet vizuál v potřebném stylu, místo aby si ho model vybral sám.
Negativní prompty fungují jako korekční vrstva. Když k solidnímu zadání přidáme omezení typu bez vodoznaku, bez textu nebo bez fotorealismu, výsledky se v ilustrativních prompech výrazně zlepší.
Nebereme je jako náhradu za dobrý prompt. Smysl mají až ve chvíli, kdy základní zadání drží směr a negativní část jen odfiltruje nežádoucí prvky, které by nám jinak rozbily výstup.
V praxi také záleží na pořadí. Důležitá vyloučení dáváme na začátek negativního promptu, protože právě tam fungovala lépe než na konci. Tím si držíme větší kontrolu nad tím, co model potlačí.
Jako pracovní rámec si můžeme uložit šablonu předmět a co dělají + nastavení nebo kontext + dvě nebo více konkrétních detailů + styl. V testech fungovala konzistentně napříč nástroji, takže nám dává opakovatelný základ pro různé výstupy bez zbytečného tápání.
Prakticky nám pomáhá hlavně tím, že drží prompt v konkrétních mantinelech. Když kombinujeme přesné zadání, kontext a jasně popsaný styl, lépe řídíme výsledek i u úkolů, kde potřebujeme odlišit ilustraci, fotorealismus nebo typografii.
Pro ilustraci si můžeme uložit i princip dlouhého promptu s archou samolepek a přesně vyjmenovanými objekty. Právě takové zadání ukazuje, že nejde o délku sama o sobě, ale o to, jak přesně popíšeme obsah, okolnosti a styl.
Testovali jsme devět modelů na třech typech zadání: ručně kreslené samolepce s doodle, stylizovaném uspořádání produktu a vyšívané typografii. Tím jsme neřešili jen „hezký“ výsledek, ale to, jak nástroj drží ilustraci, fotorealismus a text.
V praxi se tak ukázalo, že rozhoduje hlavně užitná hodnota pro konkrétní úkol. Tabulka ve zdroji proto shrnuje nejlepší použití i klíčovou sílu každého nástroje, a my z ní bereme rychlý rozcestník podle zadání.
Napříč kategoriemi vyšel nejlépe Nano Banana 2, zatímco Seedream a Ideogram vynikly u textu a Recraft u stylu. Pro nás je důležitý hlavně tenhle rozdíl: nevybíráme jednoho vítěze, ale nástroj podle výstupu, který potřebujeme dodat.
Midjourney nám dává největší smysl pro umělecké, náladové vizuály. V přehledu vyšel jako volba pro situace, kde nehledáme přesný text ani detailně řízené zobrazení objektů.
V ilustrativním testu zvládl z 4 výstupů jen jeden téměř použitelně. Při zadání s 13 konkrétními objekty a jejich vlastnostmi selhal v přesnosti, takže pro složitou produktovou skladbu nebo přesnou ilustraci na něj nespoléháme.
Ve fotorealismu měl dobrou kompozici, osvětlení i atmosféru, ale ztrácel v detailech. V typografii navíc zkomolil partnerships, i když textura výšivky působila silně. Pro marketéra z toho plyne jasný limit: Midjourney funguje tam, kde potřebujeme vizuální dojem, ne striktní kontrolu obsahu.
Adobe Firefly 5 nám dává největší smysl tehdy, když už pracujeme v ekosystému Adobe. Podle autora je právě pro takové tvůrce nejlepší, protože zapadá do workflow ve Photoshopu a Illustratoru.
V ilustraci působil hravě a ručně kresleně, ale přesnost detailů zůstala slabší. Viditelně selhal na špatně umístěných zipy na bundě, takže pro nás není první volbou, když potřebujeme striktní kontrolu detailu.
Ve fotorealismu Firefly odmítl slova iPhone a Instagram, což potvrzuje opatrnost Adobe vůči ochranným známkám. V typografii ale patřil mezi lepší výstupy, protože zvládl realisticky opotřebovanou látku, čitelný text i dobrou hloubku stehů. Pro marketéra je tak důležitější jeho místo v pracovním postupu než univerzální kreativní síla.
Recraft dává největší smysl tvůrcům a designérům, kteří chtějí vážnou kontrolu nad vizuálním stylem. Pracuje s referenčními obrázky, barevnými paletami a širokou škálou stylů, takže nám pomáhá držet vizuální jazyk pod kontrolou.
V ilustraci si zachoval ručně kreslený charakter, ale některé objekty zůstaly generické a notebook získal cizí barvu. Ve fotorealismu působily stíny i kondenzace realisticky, zároveň ale zlobila proporce telefonu a stůl se opticky propadal do zdi.
V typografii nevytvořil očekávané realistické vyšívání, ale výsledek měl jasnou estetickou vizi a ručně vyrobený pocit. Pro nás je Recraft praktický hlavně tam, kde potřebujeme design řídit, ne jen nechat nástroj volně generovat obraz.
GPT Image 1.5 nám dává největší smysl tehdy, když už pracujeme v ChatGPT a chceme rychlou generaci bez přepínání nástrojů. V testu ale nepůsobil jako špička pro náročné obrazové zadání.
V ilustraci výstup působil komprimovaně a měl nažloutlý nádech. Ve fotorealismu se přiblížil víc než v ilustraci, ale obrazovka telefonu postrádala viditelné značky a rozvržení. To pro nás znamená, že se hodí spíš na pohodlnou práci v ekosystému než na přesnou kontrolu detailu.
V typografii se silně soustředil na texturu křížkového stehu a dodržel pokyn věrněji než několik dalších nástrojů. Pro marketéra je to praktické hlavně tam, kde chceme držet práci uvnitř jednoho prostředí a neřešit složitý přechod mezi aplikacemi.
Nano Banana 2 byl v testu celkově nejkonzistentnější nástroj, takže pro nás funguje jako nejlepší výchozí volba. Když zadáme konkrétní reálné objekty, model působí, jako by je znal, a drží zadání lépe než ostatní.
V ilustraci vyšel nejlépe: správně držel proporce, vystihl styl flakonu parfému a hřbety časopisů přiblížil skutečným publikacím. Ve fotorealismu se dostal nejblíž realistickému feedu a telefon působil přesvědčivěji než u ostatních modelů.
V typografii vytvořil hravý a stylizovaný výsledek s viditelnou texturou látky i stehu a soudržným okolním designem. Zároveň zůstáváme realistické: ani tady nejde o bezchybnou fotografii, ale o model, který nám dává nejjistější základ pro většinu scénářů.
Seedream od ByteDance používáme přes CapCut Pro, což z něj dělá praktickou volbu tam, kde potřebujeme textově bohatou grafiku bez složitého přechodu mezi nástroji.
V ilustraci vytvořil nejvíce efekt podobný samolepkám a přesně vykreslil každý štítek, každé písmeno i další text. Zároveň správně zachytil anthurium místo monstery, takže pro nás znamená hlavně jistotu v detailech, které u podobných vizuálů rozhodují.
Ve fotorealismu zůstalo slabší místo u telefonu, ale okolní prvky, včetně stínů a hrnku s kávou, obstály. V typografii fungoval dobře, i když tloušťka písma působila mírně karikaturně vůči realističnosti látky. Pro marketéra je Seedream silný hlavně tehdy, když potřebujeme přesný text a grafickou kontrolu, ne dokonalou fotografickou iluzi.
Ideogram 3.0 bereme jako volbu pro přesný text v obrázcích, ne jako nástroj s nejsilnější vizuální osobností. V některých zadáních dosáhl jen 75 % úspěšnosti, takže pro nás zůstává důležitý hlavně tam, kde rozhoduje čitelnost a správné umístění textu.
V ilustraci zvolil generické tvary a místo anthuria připomínal monstera, takže estetická originalita ustupuje praktičnosti. Ve fotorealismu se dostal blízko skutečnosti, ale ne úplně; káva působila lehce uměle, i když stíny a osvětlení fungovaly dobře. Pro marketéra z toho plyne jasný trade-off: držení textu je silná stránka, ale za vizuální charakter a část věrnosti obrazu platíme kompromisem.
V typografii zvolil karikaturní přístup k výšivce, který nepůsobil jako ruční práce. Právě tady vidíme jeho praktický limit nejzřetelněji: umí podpořit textový motiv, ale ne vždy dodá potřebnou jemnost a přirozenost výsledku.
FLUX.2 Pro používáme na Leonardo.ai jako model, který dává výstupům vlastní charakter a zároveň drží slušnou rychlost i kvalitu. Pro nás je zajímavý hlavně tehdy, když nepotřebujeme mechanicky přesné kopírování zadání, ale vizuál s jasným názorem.
V ilustraci působil jako vytištěné samolepky položené na povrch a našel střední cestu mezi ilustrací a fotorealismem. Ve fotorealismu dobře zvládl stíny, přidal branding na hrnek a telefon se přiblížil realitě víc než u jiných modelů.
V typografii nás zaujala textura šití, která vypadala jako skutečná nit, ale samotný text působil nalepeně. Právě to ukazuje jeho praktický limit: hodí se pro výrazný vizuální styl, ne pro přesnou reprodukci zadání nebo bezchybnou práci s textem.
Lucid Origin bereme jako rychlou volbu s režimy rychlého a ultra generování, která má menší sadu stylových možností než některé jiné modely. Pro nás je důležitý hlavně tehdy, když potřebujeme svižný výstup a výrazný prostorový dojem.
V ilustraci se ukázala slabší generace textu a část požadovaných objektů neodpovídala zadání, ale výstup měl téměř 3D kvalitu. To znamená, že Lucid Origin může fungovat pro vizuálně atraktivní materiály, i když nemáme vysoké nároky na přesnost instrukcí.
Ve fotorealismu jako jeden z mála nástrojů pojal flat lay doslovně, ale led i obsah telefonu působily hluboce nerealisticky. V typografii přinesl hezké barvy, mírně vyvýšenou výšivku a přitažlivou estetiku, i když ne všechno bylo bezchybné.
Pokud hledáme jednu celkovou volbu, z testu vychází Nano Banana 2 jako nejkonzistentnější napříč všemi třemi zadáními. Podle autora je zároveň nejlepší generátor obrázků AI celkově, protože drží zadání spolehlivěji než ostatní.
To ale neznamená jediného vítěze pro všechny situace. Seedream dává smysl, když potřebujeme přesný text, Firefly 5 stojí za vyzkoušení v Adobe ekosystému a Midjourney volíme pro umělecké, vizuálně bohaté výstupy bez nároku na přesný text. Jako výchozí bod můžeme vzít také Leonardo.ai, protože nabízí přístup k několika modelům na jedné platformě.
Právě tady se ukazuje praktický dopad pro marketing: nerozhoduje jen fotorealismus, ale hlavně typ výstupu, typografie a workflow. Když vybíráme podle úkolu, dostaneme použitelnější výsledek než při honbě za jedním „nejhezčím“ modelem.
AI generátory převádějí text na pixely, ale nedělají to stejně. Pro nás je důležité rozumět tomu, že různé architektury pracují jinak, a proto reagují odlišně na stejné zadání.
Difuzní modely začínají jako vizuální šum a postupně ho odstraňují, až vznikne obraz. Autoregresivní modely skládají obraz kousek po kousku, podobně jako my píšeme větu. Novější multimodální modely spojují porozumění jazyku a generování obrazu, takže mohou lépe držet instrukce, vykreslit text a přesněji zachytit objekty.
Modely se učí z obrázků a jejich popisů. Proto fungují fotografické termíny i přesná slovní zásoba pro ilustrace, a proto záleží na tom, jak prompt stavíme. Pro další práci s obrázky je pro nás užitečné navázat otázkou, kdy je můžeme použít v obsahu.
Pro komerční použití AI obrázků musíme vždy ověřit podmínky konkrétní platformy a plánu. Pravidla se liší a práva k použití nejsou totéž co vlastnictví autorských práv.
V USA navíc samotný AI výstup bez dostatečného lidského autorství obecně nezakládá ochranu autorským právem. Pro nás to znamená, že před nasazením do kampaní musíme kontrolovat licenční podmínky i právní rámec.
V praxi se AI obrázky hodí hlavně jako podpůrné grafiky, obsah pro sociální média a inspirace. Pro hlavní značkové prvky můžeme dál preferovat originály vytvořené lidmi, protože tady je právní jistota i kontrola nad výstupem důležitější.
Následuje tedy otázka, kde má AI největší přidanou hodnotu v každodenním použití a kde už začínají limity, které musíme hlídat.
U většiny nástrojů zdarma neznamená neomezeně. V praxi my dostáváme bezplatnou úroveň s denními nebo měsíčními limity kreditů, takže free access slouží spíš k vyzkoušení než k trvalému provozu.
Leonardo.ai jde tímto směrem přes denní tokeny, které se automaticky obnovují. To nám v marketingu pomáhá počítat s pravidelným, ale omezeným využitím bez okamžitého přechodu na placený plán.
Rozdíly ale nejsou jen v limitech. Midjourney od začátku vyžaduje placený plán, zatímco Recraft, Ideogram a Meta AI nabízejí bezplatný přístup bez předplatného. DeepAI zase umožňuje generování přímo v prohlížeči bez účtu. My tak vybíráme podle toho, zda potřebujeme jen rychlé testování, nebo stabilní nástroj pro práci.
Pro sociální média my nevybíráme podle obecné popularity, ale podle toho, co má vizuál skutečně udělat. U ilustrovaných prvků vycházely nejsilněji Nano Banana 2 a Recraft, takže nám pomáhají tam, kde potřebujeme spíš podpůrnou grafiku než dokonalou fotku.
U fotorealistických produktových snímků byly nejpřesvědčivější Nano Banana 2 a FLUX.2 Pro. Když ale grafikou sypeme hodně textu, lépe si vedly Seedream a Ideogram 3.0, protože právě text rozhoduje o použitelnosti výstupu pro posty a formáty na sociálních sítích.
Pro náš výběr z toho plyne jednoduché pravidlo: neexistuje jeden vítěz pro všechny úkoly. Pro plánování a publikaci vizuálů na sociálních kanálech nám navíc může pomoct Buffer, ale samotný výběr nástroje musíme vždy řídit typem grafiky, ne dojmem z jedné povedené ukázky.
U textových grafik se nejvíc ukazuje, že typografie dělá mezi nástroji největší rozdíl. Seedream a Ideogram 3.0 zvládly pravopis i umístění textu ve všech třech výzvách velmi dobře, takže pro podobné zadání představují jistější volbu.
Adobe Firefly 5 si s přidáváním textu vedl dobře, ale Midjourney měl velké problémy s čímkoli, co přesahovalo krátká jednoduchá slova. Pro nás z toho plyne přímé pravidlo: když vizuál stojí na textu, vybíráme nástroj opatrně a nespoleháme na to, že každý model zvládne stejnou úroveň přesnosti.
Text v obrázku není drobný detail, ale limitující faktor použitelnosti.
U ilustrací a stylizované grafiky nám AI výstupy většinou projdou bez většího podezření. V praxi to znamená, že pro podpůrnou grafiku často řešíme méně viditelné limity než u fotografií.
U fotorealismu se ale nedokonalosti ukážou při bližším zkoumání, hlavně na displejích telefonů, v textu uvnitř obrázku a v drobných detailech produktů. Když navíc zvětšujeme z nižšího rozlišení, AI bývá vidět víc.
Proto sledujeme i rozlišení. Některé nástroje generují nativně ve 2K nebo 4K, a právě to pomáhá, aby vizuál působil lépe i ve větších formátech.
ChatGPT obrázky generovat může, protože používá model pro generování obrázků od OpenAI. Pro nás je důležité hlavně to, že tento model v článku testujeme i jako GPT Image 1.5 v Leonardo.ai.
Leonardo.ai nám dává větší kontrolu nad stylem a rozměry, takže se hodí pro uživatele, kteří chtějí zůstat u známého modelu, ale potřebují přesněji řídit výstup. Z testu ale také vyplývá, že složité a detailně náročné výzvy mohou narážet na limity.
Pro praxi to znamená, že mezi ChatGPT a Leonardo.ai neřešíme jen dostupnost, ale i míru kontroly nad výsledkem. Když chceme navázat na práci v OpenAI ekosystému, ChatGPT dává smysl; když potřebujeme přesnější řízení obrázku, saháme po Leonardo.ai. Na další krok navazuje otázka, jak si vytvoříme vlastní AI obrázek.
Stačí, když si vybereme nástroj z tohoto seznamu a napíšeme, jaký obrázek chceme. Většina nástrojů nám navíc umožní začít zdarma a nepotřebujeme k tomu zkušenosti s designem.
Pro výsledek je rozhodující konkrétnost. Začneme tématem, potom doplníme styl a osvětlení. Když zadání necháme vágní, dostaneme spíš generický výstup než obraz, který odpovídá našemu záměru.
Když si z přehledu odneseme jednu věc, pak tuhle: neptáme se, který AI generátor je „nejlepší“ obecně, ale co přesně potřebujeme vyrobit. Pro ilustraci, věrohodný produktový vizuál nebo text přímo v obrázku dává smysl sáhnout po jiném nástroji, než když nám jde o rychlou inspiraci nebo stylový mood. V tomhle praktickém filtru vychází jako nejspolehlivější výchozí volba Nano Banana 2, ale skutečný výběr vždycky řídí zadání, ne prestiž modelu.
Současně si necháváme otevřené dvě důležité pochyby: fotorealismus stále padá na drobných detailech a komerční použití není totéž co jistota autorských práv. Proto má největší smysl pracovat s přesným promptem, hlídat účel výstupu a nepřepínat se do falešné jistoty, že jeden model vyřeší všechny typy obrazů stejně dobře.