- autor Redakce
- 21. 11. 2025
Článek vychází z textu, který napsala Jenna Romano: Information architecture: A beginner's guide (Wix Blog)
Máte dobrý vizuál, rozpočet i obsah, ale konverze pořád kulhá? Jenna Romano v návodu pro blog Wix ukazuje, že problém často leží v architektuře webu. Článek popisuje, jak srovnat cíle, obsah a navigaci do jednoho systému.
Informační architekturu bereme jako základ, který určuje, jak obsah uspořádáme, označíme a propojíme. Tím vedeme návštěvníka k cíli bez zbytečných překážek.
IA není jen struktura nebo menu. Propojuje obsah, navigaci i pohyb uživatele po webu.
Bez takového základu může i vizuálně povedený web působit frustrujícím dojmem dřív, než se uživatel dostane k důležitému obsahu nebo ke konverzi.
Prakticky si tím hlídáme tři věci: přehlednost, orientaci a cestu k cíli.
Co je to SXO? Propojení SEO a UX, které váš web dostane na vrchol. Zvyšte návštěvnost, konverze a budujte značku, kterou si uživatelé zamilují. Klíč k online úspěchu.
PŘEČÍST ČLÁNEKIA stavíme na uživatelském výzkumu, psychologii a cílech firmy. Neopíráme ji o to, co dělají jiné weby, ani o domněnky o cílové skupině.
Před plánováním si znovu projdeme persony a rozhodujeme jejich pohledem. Současně si držíme jasně popsané cíle webu a ověřujeme je výzkumem i testováním.
Když to uděláme správně, stránka je srozumitelnější a lépe se v ní pohybuje. Dalšími přínosy jsou nižší míra opuštění, lepší SEO, účinnější obsahová strategie a snadnější správa webu.
Zjistěte, proč technická rychlost a uživatelská přívětivost rozhodují o vašem úspěchu v Googlu. Průvodce moderní optimalizací webu pro rok 2025.
PŘEČÍST ČLÁNEKJako první krok si určujeme, co má web primárně a sekundárně dělat. Tím nastavíme jasnou prioritu, podle které budeme dál řídit navigaci, obsah i tok uživatele.
Nepracujeme podle toho, co funguje na cizích webech, ani podle domněnek o cílové skupině. Opíráme se o skutečná data a o jedinečný cíl webu, protože jen tak navrhneme architekturu, která nepoběží proti byznysu.
U účetní firmy může být hlavním cílem získávání nových klientů a vedlejším cílem získávání odběratelů. Když pak v navigaci nebo na domovské stránce upřednostníme blog před účetními službami, vedeme návštěvníky k vedlejšímu cíli místo k hlavnímu.
Dobré výzkumy jsou základem každé silné webové stránky. Navazujeme proto přímo na cíle, které jsme si už určili, a sbíráme vstupy od lidí, pro které web navrhujeme.
Naším cílem je zjistit, kdo uživatelé jsou, jaké problémy řeší a co od webu potřebují. Tím zabráníme tomu, aby struktura vznikala naslepo nebo podle domněnek.
Začínáme tržním a konkurenčním výzkumem, protože nám pomůže lépe poznat cílovou skupinu. Současně sbíráme přímé odpovědi od uživatelů třemi metodami.
Na nasbíraný výzkum navazujeme tím, že z něj vytvoříme uživatelské persony. Tím převedeme data do pracovního modelu, podle kterého budeme dál posuzovat IA.
Personu nevnímáme jako obecný popis publika. Vytváříme fiktivního uživatele, který reprezentuje skutečné lidi a pomáhá nám rozhodovat o obsahu, hierarchii i navigaci.
Do persony zahrnujeme pozadí, povolání, koníčky, problémy, cíle i citace. Pokud máme různé typy uživatelů, připravíme více person, aby pokryly jednotlivé skupiny.
Navazujeme tím, že si přesně určíme, kolik stránek web opravdu potřebuje, aby návštěvníky dovedl k jejich cílům. Nejde o snahu zaplnit web co největším počtem položek. Příliš mnoho stránek lidi přetíží, příliš málo jim zase nedá dost jistoty, že na webu zůstanou.
Sepíšeme všechny plánované stránky a ke každé přidáme jednovětý popis účelu. Když účel nedokážeme krátce a srozumitelně vyjádřit, bereme to jako signál, že obsah patří na více samostatných stránek. U velkého eCommerce webu si vystačíme se širokými kategoriemi, ne s detailem každé položky zvlášť.
Každou stránku zároveň zařadíme podle funkce. Stránky můžeme chápat jako navigační, vzdělávací nebo interakční. Domovskou stránku vedeme jako navigační, protože má návštěvníky směrovat dál, ne je jen informovat.
Po inventuře stránek navazujeme tím, že mezi nimi vytvoříme vztahy a rozhodneme o jejich uspořádání. Tady už neřešíme jen seznam obsahu, ale to, jak má web logicky fungovat pro uživatele i pro nás.
Otevřené třídění karet používáme tehdy, když chceme, aby účastníci seskupili témata podle vlastního smyslu a sami pojmenovali kategorie.
Třídění karet i test stromové struktury lze udělat online. Nástroje jako OptimalSort a Treejack od Optimal Workshop nebo Maze pošlou účastníkům odkaz a výsledky samy vyhodnotí. U třídění karet doporučuje Nielsen Norman Group alespoň 15 účastníků z cílové skupiny. Výsledek ukáže, které stránky lidé řadí k sobě a jak by pojmenovali kategorie.
Uzavřené třídění karet zapojíme, když už máme stanovené štítky a potřebujeme ověřit, kam účastníci jednotlivá témata zařadí. Tento postup se hodí hlavně u větších webů, kde potřebujeme zkontrolovat, zda naše připravené kategorie opravdu dávají smysl.
Strukturu pak otestujeme na zjednodušené stromové mapě webu. Sledujeme, jestli lidé zvládnou plnit úkoly bez zbytečných potíží, a zachytíme místa, kde je matou nejasné štítky nebo příliš mnoho odkazů v menu. Výstupem je ověření, že seskupení, pojmenování i hierarchie fungují před finalizací mapy stránek.
Po ověření struktury převedeme náčrt do formální mapy stránek. Ta ukáže, jak vypadá menu webu a jak jsou na sebe stránky navázané.
Mapu můžeme nakreslit ručně, nebo ji vytvořit v designovém softwaru. Z praktického hlediska je jednodušší použít digitální nástroj, protože nám usnadní práci s přehledem i úpravami.
Při kreslení držíme konzistenci. Než začneme, připravíme legendu a sjednotíme tvary, čáry, šipky a symboly pro stejné typy vztahů.
Na hotovou navigaci a mapu stránek navážeme tím, že převedeme strukturu do drátových modelů. Tím si ujasníme rozložení prvků, vzory a pravidla vizuální hierarchie. Právě tady vzniká konzistentní rámec webu.
Pak si projdeme uživatelské toky vycházející z wireframů. Přidáme do nich interakční body a ověříme, jak spolu jednotlivé stránky v IA souvisejí. Tím snadno odhalíme slepé uličky, složité cesty i matoucí odkazy, které by jinak zůstaly skryté.
Hotové wireframy a toky jsou podkladem pro převod do živé stránky. Tím přecházíme od plánování k výstavbě a můžeme dál upravovat řešení podle cíle webu. Pokud využíváme AI nástroj, například při implementaci, bereme ho až jako způsob provedení hotové struktury, ne jako náhradu návrhu.
U IA hlídáme hlavně to, aby struktura nevznikla z odhadu, ale z dat z výzkumu a z cílů webu. Stejnou chybu děláme i ve chvíli, kdy necháme v navigaci převládnout vedlejší obsah nebo blog před hlavním obchodním cílem. Chybou je i počet stránek, který neodpovídá skutečnému rozsahu webu. Příliš mnoho stránek uživatele přetíží, příliš málo je ochudí o potřebné informace.
Další chybou je přehlížet výstupy z třídění karet, testování struktury a připomínky k nejasným štítkům nebo přemíře odkazů v menu. Funkční IA poznáme podle toho, že web působí srozumitelněji, lépe se v něm pohybuje a lidé snáz najdou, co potřebují. Stejně důležité je, že takto zmapovanou strukturu pak spravujeme jednodušeji a změny umíme dělat včas a bez zbytečných nákladů.
Informační architektura určuje, kam se návštěvník na webu dostane a kolik překážek na cestě potká. Když máme jasné cíle, postavené na datech a ověřené výzkumem, dostaneme strukturu, která zlepšuje orientaci, zvyšuje šanci na konverzi a zároveň se nám lépe spravuje.
V praxi si tím ušetříme slepé uličky v navigaci, přerostlé weby bez priority a obsah, který existuje jen proto, že „se na něj zapomnělo“. Zůstává nám jednodušší rozhodování o dalších úpravách, rychlejší práce s obsahem a web, který nepůsobí jako interní mapa týmu, ale jako funkční nástroj pro uživatele i výsledky firmy.
Každý krok má výstup, podle kterého se pozná, že je hotový:
Jak navrhnout informační architekturu webu tak, aby pomáhala uživatelům i byznysu?
Postavíme ji na skutečných cílech webu, datech z výzkumu a reálných potřebách uživatelů. Když pak ověříme strukturu na kartách, stromové mapě a wireframech, dostaneme web, který se dá snadno používat i rozvíjet.
Proč je informační architektura důležitá?
Protože rozhoduje o tom, jestli se návštěvník dostane k cíli bez zbytečného hledání. Dobrá IA zlepšuje použitelnost, podporuje SEO a zjednodušuje správu obsahu.
Jak poznáme, že IA funguje?
Web je srozumitelnější, lidé se v něm rychleji orientují a snáz najdou to, co potřebují. Zároveň se nám lépe plánují změny a méně často narážíme na zbytečné zásahy do struktury.
Zdroj: Information architecture: A beginner's guide (Wix Blog)